Ručení jednatelů s.r.o. – změny dle NOZ

Po rekodifikaci soukromého práva před třemi lety v lednu 2014 došlo k mnoha zásadním změnám, které se dotkly obchodního práva. Jednou z nich je ručení jednatelů s.r.o. vzhledem k výkonu jejich funkce.

Ručení jednatelů s.r.o. a odpovědnost - jaký je rozdíl?

Předně je nutné uvést rozdíl mezi odpovědností jednatele  a ručením jednatele, jelikož tyto dva pojmy bývají často zaměňovány. Ručením má zákon na mysli plnění závazků jiné osoby, ale oproti tomu odpovědností je míněn vztah k vlastním závazkům povinného.

Ručení jednatele tedy znamená povinnost uspokojit závazky s.r.o. vůči jejím věřitelům, pokud je sama společnost neplní.

Odpovědností s.r.o. je pouhé plnění svých závazků – ručení ve smyslu závazku sekundární povahy tedy nastává až v případě, že s.r.o. svou odpovědnost nesplní.

Co říká na ručení jednatelů s.r.o. zákon?

Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen ZOK) výslovně ručení statutárních orgánů s.r.o. neupravuje, upravuje jej jen obecná část, která se vztahuje na všechny druhy korporací, konktrétně v § 66 odst. 2 a § 68 ZOK.

To ovšem pro úplnost nestačí. Je nutno pátrat dál, a to v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) v § 159 odst. 3. Tento paragraf upravuje povinnosti všech členů volených orgánů právnických osob, tudíž i jednatelů s.r.o. – tudíž ty, které vznikly při výkonu funkce a kvůli jejichž porušení vznikla jednateli povinnost nahradit s.r.o. způsobenou škodu.

Hlavní povinností je povinnost péče řádného hospodáře, se kterou se váže povinnost loajality, dodržovat zákaz konkurence, informovat o střetu zájmů, povinnost podat návrh na zahájení insolvenčního řízení podle zákona a také povinnost odvracet úpadek společnosti.

Vztah mezi jednatelem a společností se řídí přiměřeně podle příkazní smlouvy. Ohledně poskytnutí náhrady se pak použije institut zákonného ručení do výše nenahrazené škody ve chvíli, kdy by s. r. o. nebyla schopna plnit.

Tuto „neschopnost“ je nutné posoudit z objektivního hlediska – nemělo by tedy jít o situaci, kdy společnost pouze nechce svou povinnost splnit. Újma přitom může být jak majetková, tak nemajetková (např. újma na dobrém jménu obchodní korporace).

Z definice škody také vyplývá, že majetkovou újmou nemusí být jen snížení majetku, ale také zvýšení zadluženosti společnosti.

V případě vzniku jakékoliv újmy je tedy jednatel s.r.o. zákonným ručitelem, který odpovídá do výše nenahrazené škody, tedy omezeně. Trvání jeho povinnosti tak zanikne až úplným nahrazením škody.

Jednatel má také možnost uzavřít dohodu o vypořádání újmy tak, jak ji stanoví § 53 odst. 3 ZOK. Zkráceně se jedná o to, že jednatel, který korporaci způsobil újmu na základě svého jednání má možnost se souhlasem valné hromady uzavřít se společností smlouvu o tom, že se újma vypořádá. Tím zanikne povinnost nahradit škodu a tím i povinnost ručení.

Nicméně, odborná veřejnost se ve svých výkladech onoho „vypořádání“ značně liší a jednatelé tak budou muset počkat na to, jak se k tomuto problému postaví judikatura.

Co se sankcí za porušení povinnosti týče, ZOK se snaží bránit účelovému zadlužování společností právě prostřednictvím ručení osob, které mohou za společnost jednat.

Odpovědnost jednatelů 2014

S příchodem nového roku se pro statutární orgány korporací mnohé změnilo. Zejména přibylo povinností, a proto jistě chvíli potrvá, než si na nové zákony všichni zvyknou. Velmi zásadním tématem je nová úprava odpovědnosti členů statutárních orgánů, jednatelů obchodních korporací – původně obchodních společností. Řekněme si tedy ve zkratce, jakých povinností musí statutáři dbát.

Likvidace nebo prodej společnosti?

Často se setkáváme s případy, kdy se podnikatelé chtějí zbavit neaktivních společností, ve kterých neprobíhá žádná ekonomická činnost. Nemálo je také případů, kdy podnikatelé již nemají energii společnost nadále rozvíjet.

Insolvence nebo odkup firmy?

Zvažujete, zda se vám vyplatí odkup firmy ve srovnání s podstoupením rizika případné insolvence? Přinášíme stručný popis obou procesů a vizualizaci, která srovnává časové a finanční aspekty obou variant.

Krach podnikatele. Jaké jsou následky?

Konec podnikání a krach podnikatele není nikdy příjemná věc. Narozdíl od aktivitou nabitých začátků plných inovativních vizí a nápadů je krizové řízení společnosti nutným zlem, které dokáže i ty zkušené odradit od dalšího podnikání.

Pravidlo podnikatelského úsudku – business judgement rule (BJR)

Novinkou, která zatím v novodobé české legislativě chyběla, je takzvané pravidlo podnikatelského úsudku. Tento institut, v originálu označovaný jako business judgement rule (BJR), pochází z anglosaské oblasti. Stojí na předpokladech, že nelze po managementu firem chtít, aby nesl odpovědnost za veškerá možná rizika svého jednání, a nepatří ani do kompetence soudce, aby určité jednání hodnotil bez ekonomického vzdělání a podnikatelských zkušeností.

Péče řádného hospodáře od 1.1.2014

Podle nového občanského zákoníku (NOZ) se péčí řádného hospodáře bude rozumět povinnost vykonávat funkci "s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí". S výjimkou požadavku loajality tyto předpoklady upřesňuje nový zákon o obchodních korporacích, dle kterého jedná s potřebnými znalostmi a pečlivostí ten, kdo mohl v dobré víře předpokládat, že jednal informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti.

Neomezené ručení členů statutárního orgánu za dluhy společnosti

Nový zákon o obchodních korporací je odbornou veřejností považován za přelomový zákon, který aplikuje řadu západních justičních principů, např. z obchodního zákoníku amerického státu Delaware, který je považován za nejpokročilejší obchodní zákoník na světě.

Nový zákon současně přináší nová rizika pro členy volených orgánů obchodních korporací, především pak neomezené ručení jednatele (statutárního orgánu) za dluhy společnosti. Na téma neomezeného ručení se podíváme podrobněji v tomto článku.

Údaje, které společnost musí dle zákona uvádět na internetových stránkách

Od nového roku přichází pro firmy nová povinnost ohledně uveřejňování informací na firemních internetových stránkách. Má-li totiž společnost internetové stránky, má povinnost na nich zveřejňovat údaje, které má povinnost uvádět na svých obchodních listinách a další údaje vyžadované zákonem č. 90/2012 Sb., zákonem o obchodních korporacích. 

Co firmám přináší zákony platné od 1.1.2014

S novým rokem vzešly v platnost hned dva zásadní zakony platné od 1.1.2014. Tím prvním je zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen "NOZ"). Ten ve vztahu k právnickým osobám upravuje jejich základní práva a povinnosti a je doplněn zákonem č. 90/2012 Sb., zákonem o obchodních společnostech a družstvech (dále jen "ZOK"), který zcela nahrazuje právní úpravu obchodních společností původně obsaženou v zák. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku (dále jen "ObchZ").